Jak naplánovat investice ve firmě... aby ji to nezabilo?
Každá firma dříve či později dojde k bodu, kdy se začne ptát co dál. Poznala svůj trh, navázala vztahy s dodavateli, vše se usadilo a jede v podstatě „samo“. A majitel či majitelé jsou pohlceni rutinou nebo jsou naopak zcela mimo firmu. Všechno šlape a jede.
Odhalte dobrý nápad
Počítejte tok peněz v čase a s pravděpodobností
Mějte jasno v tom, kdy a kolik začnete vydělávat
Ale firma se dále nerozvíjí, přestává růst a nebo je cítit, že v blízké budoucnosti růst přestane. Jsou jedinci, kteří se s tím spokojí. A jsou jedinci, co začínají přemýšlet, jak dále. Začnou se poohlížet po nových příležitostech, přemýšlejí, uvažují a začínají si klást otázky. Kolik do toho budu muset "vrazit" peněz? Mám zdroje, najdu lidi, prostředky, trhy? Zvládnu to, stojí mi to za to riziko? Co když se mi to nepovede a pohřbím všechno, co jsem dosud vybudoval?
Dává nový nápad smysl?
Rozhodování není jednoduché. Co je třeba si uvědomit, než se pustíte do akce? Tato základní pravidla platí obecně, ať už rozšiřuji podnikání, anebo zakládám novou firmu. První, co je nutné udělat, je business plán. Ideálně na papíře.
Zaměřte na sebe - Udělejte si analýzu silných a slabých stránek firmy či nového projektu. Jinými slovy v čem jsem dobrý a silný, v čem ne, kde mám slabiny. Rozumím technologiím? Rozumím zákazníkům, umím je přesvědčit o výhodnosti mého produktu/služby? Mám kvalitní a schopné lidi? Kvalitní produkt, o který mají lidé zájem? Mám zázemí? Znám vhodné dodavatele? Mám na to čas a síly?
Podívejte na trh a zákazníky - Kdo a proč by si to měl, proboha, kupovat? Kolik takových zákazníků bude? Čím je zaujmu? Jak je oslovím? Kolik budou ochotni zaplatit? Jak je budu obsluhovat? Co k tomu potřebuji? K tomuto tématu také více na www.zakaznikyprofirmy.cz/tipy.
Zmapujte si konkurenci - Co dělá a jak se chová, za jaké ceny prodává, jaké má zdroje, její silné a slabé stránky? Jak se odliším od konkurence? Bude to jen cenou? Lepšími službami? Půjdu metodou, že mé zboží či výrobky budu nabízet pod cenou, abych získal zákazníky, ale následně vydělám na takto získaných zákaznících na doprovodných službách? Vytvořím úplně nový trh, kde přímá konkurence "není"? Kdo je pak nepřímá, kdy přímou konkurencí Kofoly je Coca Cola, nepřímou neakoholické pivo?
Tip
Dobrou pomůckou pro takové cvičení je například “business model canvas” (BMC) od Alexandera Osterwalder. Všechny důležité věci o podnikatelském záměru jsou v něm napsané na jedné tabuli nebo listu papíru.
Vychází mi to?
Když si odpovím na všechny otázky a zdá se, že nový projekt či rozšíření podnikání je životaschopná myšlenka, je čas začít počítat. Vše je o penězích. Kolik budu investovat? Peněz, času? Kolik budou provozní náklady? Kolik vydělám v prvním měsíci, v prvním roce, v druhém roce. A jaké proti tomu budu mít náklady, investice. A v jakém období. Ufinancuji to? Kde je bod zlomu, tzn. kdy se mi všechny náklady zaplatí a začnu vydělávat?
Počítejme peníze
Vždy počítejme tok peněz/cash flow/CF, ne zisk. Zisk je jen číslo v účetní sestavě. Pokud například budu muset investovat 1 mil. Kč do technologie, kdy se mi zaplatí? Zaplatí, ne kdy budu mít zisk. Pokud bych počítal zisk, budu počítat do nákladů výši odpisů v daném roce a dobu odepisování. Doba odepisování je sice hezká, ale často nic neříkající veličina, často pouze odvozená od daňových zákonů. Za 8 let sice můžu mít stroje odepsané, ale v té době už můžu být dávno zkrachovalý. Odpisy z investované technologie mi sice zvyšují náklady a snižují účetní a daňový zisk, ale nejsou podloženy penězi – ty musím vynaložit hned při nákupu investice. Odpisy přináší do firmy peníze pouze zprostředkovaně. Snižují placené daně díky tomu, že jsou uplatňovány jako náklady.
Počitejme s pravděpodobností
Vraťme se zpátky k toku peněz/CF. Kolik vydělám, je samozřejmě teorie, nikdo neví, jak se trh ve skutečnosti bude chovat. A tak je dobré si vzít kalkulačku a začít počítat s pravděpodobnostmi.
Příklad
Když budu uvažovat, že jsme maximálně schopen prodat při budoucích zainvestovaných kapacitách 1 mil. Kč měsíčně a odhadnu pravděpodobnost, že tuto částku vydělám z 50% pravděpodobností, reálný budoucí výnos je 0,5 mil. Kč.
Když odhadnu tuto pravděpodobnost na 80%, reálný výnos je 0,8 mil. Kč.
Proti mám náklady. Náklady je třeba započítat všechny včetně fixních. A uvažovat realisticky. Když mám náklady včetně fixních 0,8 mil. Kč tis. Kč a maximální výnosy 1 mil. Kč pouze s 50ti procentní pravděpodobností, reálně tedy 0,5 mil. Kč, je celkem pravděpodobné, že prodělám a nemá cenu do toho jít.
Když mi však vyjde že mám pravděpodobnost úspěchu 80% a vydělám hypoteticky 800 tis. Kč, stojí to za úvahu. To je jedno kritérium
Jak však určit onu pravděpodobnost? Lze počítat složitě, ale i selským rozumem následovně.
Nejjednodušší je vzít si, jak často uspěji. Třeba tak, že mám zjištěno, že uspěji v jenom případě ze sta. Když oslovím milion zákazníků s pravděpodobností úspěchu 1:100, mám šanci, že uspěji u 10 tis. zákazníků. Dosazením jednotky průměrného výnosu na zákazníka dospěji k pravděpodobnému výnosu. Je také dobré se zeptat více zákazníků (pokud je mám) a udělat si reprezentativní vzorek. Např, když mi z 10 zákazníků řekne 6, že 6 jich má o mou nabídku zájem a je ochotno se o nákupu bavit, mám 60% šanci. Pak si můžu určit, že z těch, který mají zájem, dopadne obchod u poloviny z nich, tak 0,6x 1/2 = 0,3, tzn 30% je pravděpodobnost úspěchu. Když si toto číslo opět vynásobíte předpokládanými výnosy, tzn. jeden obchod je za např. za 100 tis. Kč, a mám 30% šanci, že uspěji, můžu vydělat 30 tis. Kč.
Kolikrát prodej otočím je o kapacitách prodeje a výroby. Pokud mi náklady včetně fixních vyjdou výše než výnosy (i s rezervou), jedná se o rizikovou novou příležitost. To však ještě neznamená, že není nezajímavá. V prvním půl roce, roce ne, ale za dva roky už třeba ano, protože s časem se pravděpodobnost úspěchu může měnit. Proto ještě není nutné vše hned zavrhovat a je třeba se podívat, jak by se pravděpodobnost mohla měnit v čase. Nejmenší šance je uspět hned. Zákazníci většinou budou nedůvěřiví (jiná situace je, když mě už znají jako spolehlivého, a já jen rozšiřuji své služby či produkty, pak mám velmi dobrou šanci uspět či alespoň zjistit jejich reakce "co oni na to“ ještě před tím, než reálně půjdu s kůží na trh, a pravděpodobnost úspěchu roste). Např. zákazníci zjistí, že produkt/služba je dobrý a budou jej chtít, i když teď se k němu staví s rezervou. To je o odhadu trhu a různých variant kalkulací výnos a nákladů. Říká s tomu citlivostní analýza. A také možnostech financování dotování počátečních ztrát, než se prodeje „rozjedou“.
Pak ještě hraje při rozhodování roli psychologické hledisko. Každý člověk je jiný. Z pohledu rozhodování má každý jedinec individuálně nastavenou hladinu tzv. averze k riziku. Jinými slovy míra averze k riziku říká, jaké riziko ten daný jedinec je ochoten podstoupit. Čím vyšší averze k riziku je, tím daný člověk není ochoten podstoupit jakékoliv riziko. Většina podnikatelů má averzi k riziku výrazně nižší než průmět populace, kdyby se nebáli rizika a báli by se, byli by zaměstnaní. Obdobně investoři na burze, vždy jsou do vyššího rizika, než kdyby své peníze nechali na spořícím účtu v bance. Jejich averze k riziku je nízká. Zdravá míra rizika je tedy nutná. Ale než se rozhodnu, je dobré se vždy rozhodovat na základě tvrdých čísel a pak si uvědomit míru rizika, do kterého ještě jsme ochoten a schopen jít. Sny nepodložené penězi už pohřbily nejednoho podnikatele.
Příklad kalkulace
Níže uvádíme možnou kalkulaci, která napomůže rozhodování. Není ale samospasitelná, je to pouze vodítko. Je stavěna na základě pouze a jenom toku peněz, cash flow, protože nic jiného než peníze nerozhoduje. Více ukazuje uvedený příklad. Pro zjednodušení počítáme provozní tok peněz/CF tzn. kdy dostanu peníze a zaplatím náklady jsou ve shodném období, v realitě samozřejmě může být tok peněz jinak než zisk, stačí rozdílné splatnosti závazků a pohledávek či nezaplacená pohledávka. Také předpokládejme, že počáteční investici zaplatím z vlastní kapsy a nebudu ji splácet. Kdyby tomu tak nebylo, v nultém období, kdy investujeme, bychom zde měli třeba jen 30% jako spoluúčast za úvěr a splátky bych musel rozprostřít do budoucích období včetně úroků. Pohybujme se ve čtvrtletích - pro zjednodušenou kalkulaci.
Příklad plánu toku peněz/CF pro investici
V tabulce je záměrně uveden pozvolnější nárůst mzdových nákladů v poměru k výnosům. Je to dáno tím, že když se zaměstnanci zaučí, dosáhnu tzv. úspor z rozsahu – za stejných nákladů vyrobím více. Obdobně u ostatních provozních nákladů. Materiál předpokládejme konstantní spotřebu ve výši 30% výnosů.
Zaměřme se na nyní tok peněz/CF. To co vydělám a mám zaplaceno od odběratelů (výnos) minus provozní tok peněz na straně vstupů (náklady), dosáhnu provozního toku peněz/CF. Po odečtení odpisů ještě musím zaplatit daň a současně mi musí vydělat na zaplacení investice. V kalkulaci jsou započítány daně ze zisku, abychom na ně nezapomněli (v prvním čtvrtletí prodělávám, tzn. mám tzv. daňový štít, tedy stát mi dluží a v budoucím období můžu tento dluh proti státu uplatnit (úhrada daňové ztráty), pak už musím daně platit a mám tedy v daních negativní tok peněz/CF. V realitě se daňová ztráta může táhnou i několik let třeba díky vysokým daňovým odpisům z investic.
Další faktory
Do kalkulace je důležité zahrnout i jiné faktory, které vstupují do CF. Např zásoby – pokud v nich budu mít peníze, hodnota investic (investuji do zásob) se navyšuje. A logicky se mi pak doba návratnosti prodlouží. Po ilustraci tento příklad není komplikována dalšími faktury ovlivňují CF – viz článek pojednávající o CF.
Co v tabulce také není jsou fixní náklady. Pozor na ně, v každé správné kalkulaci fixní náklady musí být (nájmy, pojistné, režie). Jsou, ať už budu vydělávat 100 tis. Kč anebo 100 mil. Kč za čtvrtletí. Nesmí se na nic zapomenout.
Kdy začnu vydělávat aneb hodnota peněz za X let
Kdy začnu reálně vydělávat, kdy je tzv. bod zlomu? Abych toto zjistil, je dobré více než v absolutních hodnotách počítat z tzv. diskontovaným tokem peněz/CF.
Diskont mi vyjadřuje časovou hodnotu peněz, jiným slovy jak se mi peníze v čase znehodnocují. Rozhodující je, jakou úrokovou míru si zadám. Pokud bych si zvolil např. 2 %, nemusím investovat do podnikaní, peníze vložím do banky a vydělám stejně. Proto je dobré vzít takovou úrokovou sazbu, jakou očekávám, že z investice chci minimálně vydělat. Anebo také míra, jakou bych chtěl vydělat na jiné, alternativní investici. Jmenuje se očekávaný výnos. V procentech. Zde je pro názornost uvedena sazba 10 %, může být ale i třeba 12 % či 14 %, záleží na odvětví a riziku, protože s rostoucím rizikem by měla úroková sazba (očekávaný výnos ) růst např. v energetice bude jistě jiná sazba než v maloobchodě.
Diskontní faktor anebo vzorec pro jeho výpočet se dá najít na internetu či v tabulkách, pro čtvrtletní kalkulaci je třeba počítat místo jednoho roku jen 90/360 dnů, celý vzorec pro 10% úrokovou sazbu je NPV =(1/(1+0,1*(počet čtvrtletí*90)/360)).
Další, co je velmi důležité, je bod zlomu. Jinými slovy okamžik, kdy se mi investice po odečtení všech nákladů zaplatí. Zde mi vychází, že v 10. čtvrtletí se mi investice ve výši 100% vrátí tzn. za 2,5 roku. Je to moc anebo málo? Záleží na odvětví, ochotě riskovat a mnoho dalších faktorů.
Jinak z výpočtu třeba ještě plyne, že za 12 čtvrtletí (3 roky) hypoteticky vydělám celkem 148,72 tis Kč. Pokud jsme dobře počítal míru pravděpodobnosti na straně výnosů a od nich nákladů, mám celkem vysokou šanci, že to vyjde. Za předpokladu, že mi odběratelé zaplatí. Pokud ne, musím výnosy tj. tok peněz adekvátně ponížit o procento selhání.